Ryby

     Ryba není jen pochoutkou, ale pro bohatý obsah bílkovin, (mořská ryba též pro obsah jodu) je pokrmem biologicky velmi hodnotným a lehko stravitelným; je proto vítaným doplňkem jídelního lístku.

     Do našich kuchyní se dodávají sladkovodní i mořské ryby čerstvé, mražené, sušené a uzené. Zejména ryby mražené a sušené musíme odborně upravit, aby se z nich připravil chutný pokrm.

Jak zacházíme s živou rybou? Chceme-li rybu udržet delší dobu na živu, musíme mít nádrž, ve které ji chováme, vždy čistou, neboť ryba jinak snadno hyne. Za větších paren a bouřek nejčastěji tak hynou pstruzi, neboť jsou velmi citliví. Proto musíme v letní době přidávat do nádrže trochu ledu. Nádrž upravíme tak, aby byl do ní stálý přítok čerstvé vody. Musíme ji každý den prohlédnout, event. pošlé ryby odstranit. Jakmile zpozorujeme, že se ryba kloní na stranu, ihned ji zabijeme, jinak zakrátko zhyne sama. Hlen na stěnách nádrže odstraňujeme častěji, neboť zaviňuje onemocnění ryb.

Jak rozeznáme čerstvě zabitou rybu od ryby zabité před delší dobou ?

 Oči ryby čerstvě zabité jsou jasné, vyčnívající, a jejich rohovka je průhledná. Šupiny jsou prosté bahna, maso při tlaku prstem je tuhé. Žábry jsou červené a poklopy žaber pevně uzavřené. Starší, déle zabitá ryba má oči kalné a vpadlé, kůži měkkou, ze které se dají šupiny lehce stáhnout. Žábry jsou červenožluté, nepříjemně páchnoucí, poklopy žaber odstávají. Maso je měkké. Vtlačíme-li do něho prst, snadno se zaboří. Leklou rybu poznáme podle křečovitě otevřené tlamy.